Řekni mi, že není rok 1993.

Na Svatým kopečku lidi kouří před kostelem, v kostele kouří kadidlo, od 16.15 začíná živej betlém. Olomouc se zploštila na širokoúhlou fotku, jemnej déšť smyl i poslední zbytky pohostinnosti. Máti mi ukazuje hospic, v kterým umřel prastrýc. Přesně jako v době, kdy jsme si sem s kamarádama každej víkend chodívali kupovat mini petardy a s těma pak obtěžovali okolí. Tátové s knírama, obtloustlý mámy, sladění synci a dcery. Růžová cukrárna, pár schodů, cedule z roku 1995 připomínající papežův příjezd.